Livigno Epic Trip: 260 km, 7 sedel a nejlepší silnice v okolí

Že jste si jako centrum svých výletů vybrali právě Livigno, není divu. Levný chlast – samozřejmě tím myslíme ten pro vaši motorku či auto – je pádným argumentem, proč právě zde složit přes noc hlavu. V okolí máte spoustu možností k objevování nových cest, my vám ale doporučíme jednu celodenní fajnovku, na kterou budete vy vzpomínat tak, jak ta vaše na svatební den.

Start – Cíl: Livigno
Vzdálenost: 260 km
Čistý čas cesty: 6 h
Flow faktor: 5
Mapa: Google Maps

Z Livigna se vydáte směr Bormio. Na celnici v Passo del Foscagno (2 291 m) u budky odkýváte, že vezete jen láhev Limoncella a krabičku cigár a pokračujete dál. Prvním velkým cílem je jak jinak než veleznámé Stelvio Pass (2 802 m). Stoupání od Bormia má své kouzlo, především díky rozmanitosti stoupající trasy. Nejprve se klikatíte prudkými vracečkami, abyste se za chvíli vyhoupli do širokého údolí. Před úzkými tunely zatrubte a chvilku počkejte, jestli se neozve zoufalé troubení z druhé strany „Už jsem uvnitř a počkej, až vyjedu“. Objednáte-li si skvělé počasí, budete se neustále kochat úžasnými výhledy a šikovností stavitelů.

Passo Stelvio

Livigon - Davos

Passo Stelvio

Passo Stelvio

Na Stelviu ale není každý den posvícení, jak dokazuje náš trip. Den před těmito krásnými fotkami jsme vyjížděli nahoru od východu. Ve třetině cesty začalo pršet, v druhé třetině sněžit. S miatou se zadním náhonem a letními pneu? Prosím!

Passo Stelvio

Livigon - Davos

Passo Stelvio

Passo Stelvio

Passo Stelvio

Program na Stelviu je zcela ve vaší režii: můžete jen projet, můžete zde obdivovat celou řadu zajímavých motorek i vozů, můžete se projít ještě výš nebo si dát kafe a dobrý štrůdl v reštici Tibet s překrásným výhledem na špagetu pod vámi padající východním směrem. Pojedete-li trochu větším vozem (což by byla škoda), můžete si i v půli léta přibalit lyže, sami zde jsme několik párů přeskáčů potkali.

Passo Stelvio

Východním směrem dolů ale nepojedete, místo toho se spustíte švýcarskou stranou do Santa Maria Val Müstair. Kvalita povrchu je v první části trošku zklamáním, vše nám ale vynahrazuje červená NC, která se za nás pověsí, a ve třech cesta hezky odcípá, až se jeden nestíhá kochat. Přenecháváme střelci se závodními úmysly prázdnou cestu, mávačka & troubička, a v poklidu pokračujeme dále směr Pass dal Fuorn (2 149 m). Zde doprava trošku houstne, navíc jste ve Švýcarsku, takže pozor na rychlostní limity, pokuty bolí. Oficiálně je zde mezi městy osmdesátka, devadesát jezdí místní a objektivně řečeno v těchhle horských cestách bohatě stačí. Za pár kilometrů uvidíte odbočku do tunelu směr zpět – Livigno, na návrat ještě není pomyšlení, to nejlepší vás teprve čeká.

Dalším, v pořadí už čtvrtým sedlem, bude Flüelapass (2 383 m) ležící mezi městy Suchs a Davos. Tahle silnice patří k tomu nejlepšímu v okolí: stoupá na náhorní plošinu mezi rozeklanými horami. Nutno současně podotknout, že jde o důležitou silniční spojnici, čemuž odpovídá i doprava a hrozba nějakého toho šneka před vámi. Tahle cesta je ale především o kochání a trefíte-li počasí, budete nadšeni. Ostatně se zde proháněli i borci v Top Gearu (S10E01), což Clarkson okomentoval dnes již legendárním: „This is absolutely heaven. What was God thinking of when he gave the Swiss this place. Plainly it should be ours…“ Dodejme, že samozřejmě měl patřit České republice, ale v tom případě by tady žádná silnice nestála…

Livigon - Davos

Flüelapassstrasse

Ačkoliv patří Davos mezi veleznámá Švýcarská města, pro nějaké pěší objevování příliš není. Můžete se zastavit na východě u jezera, nebo vyjet lanovkou na známou Panorama weg, kde jsme s klučíma léta páně 2013 řádili na bajcích, na to ale při tomhle tripu ale nebude moc čas.

Livigon - Davos

Davos

Dalším cílem na trase je Sv. Mořic, místo cesty č. 3, kterou vám nabízí navigace, ale zvolíte cestu přes páté sedlo Albulapass (2 315 m). Tohle je ten pravý zlatý hřeb celého výletu. Stoupání vytesanou silnicí okolo železnic, které zde neuvěřitelným způsobem stoupají do neuvěřitelných výšin. Následované rozeklanou náhorní plošinou s giganty po obou stranách. Pokud si ho dáte dvakrát tam a zpět, nemůže vám to mít nikdo za zlé. Nikdo. Rozumíme si? Tohle místo je zkrátka magické, rozeklané široké náhorní plošiny, uprostřed které se skromně klikatí silnice. Silnice nikoliv postavená pro dopravní účel, ale pro potěchu petrolheadů. Pokud jste se cestou poctivě kochali, dorazíte sem v pozdním odpolední. A právě pak získá toto opuštěné, bohem zapomenuté místo na kráse…

Albulapassstrasse

Albulapassstrasse

Flüelapassstrasse

Albulapassstrasse

Zastávkou ve Sv. Mořici si plníte ono „byl jsem tam“, město samo o sobě ale mnoho romantiky neskrývá. Nastal čas pomalu se vracet do Livigna, a sice přes šesté sedlo v pořadí – Bernina pass (2 328 m). Cesta je to tentokrát široká, rychlá, stoupavá, hravá… ze zeleného údolí se opět dostanete mezi skaliské hory a zemi nikoho… jakmile vás začne tempo zdejší trasy bavit, objeví se odbočka do Livigna. Záleží na vašich časových možnostech, ale klidně ji přejeďte, užijte si úžasnou cestu do Angeli-Custodi, a pak se vraťte.

Čeká vás poslední – sedmé – sedlo Forcola di Livigno (2 315 m). Toto sedlo bývá samozřejmě otevřené pouze přes léto, v zimě se neudržuje. Čeká vás závěrečný sjezd, nyní už po trošku horší cestě, zpět do benzínového ráje… nefotíme, přemítáme, že jsme právě prožili trasu, na kterou se prostě nezapomíná…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *